Nebýt na to sám. Možnost sdílení břemene osobních i pracovních výzev s parťákem, který vás doprovází na cestě a pomáhá vám ji zvládnout, je k nezaplacení.
Navázání partnerství s profesionálem se hodí i v situaci, kdy nás nic netrápí, ale cítíme, že bychom se rádi rozvíjeli, posouvali dál a hledali nové příležitosti.
Ve dvou se to lépe táhne
Individualismus v dnešní době už naštěstí nekvete a přesvědčení, že člověk musí všechno zvládnout sám, se taky vytrácí. Mnoho z nás zjistilo, že je lepší i časově efektivnější obrátit se na odborníka a využít jeho vedení. Proto v současné době již spousta lidí má svého kouče nebo mentora.
Možná jste v podobné pozici byli někdy taky. Obrátili jste se na zkušenější osobu a využili její vedení. A tak víte, o jak moc rozdílnou zkušenost se jedná v porovnání se situací, kdy byste se na vše snažili přijít sami. Porce rad od někoho, kdo už cestu před vámi prošel a překonal možné překážky, nebo správně položená silná otázka dokážou doslova divy. Právě proto se koučové a mentoři stávají ve společnosti čím dál vyhledávanějšími.
Co když se vám ale tyto profese líbí i z pohledu vykonavatele?
Možná uvažujete o tom, že byste se do mentoringu nebo koučinku sami pustili. Protože byste chtěli pomáhat druhým, máte hodně co předat, nebo je to prostě jen povolání, které by vás mohlo bavit a hledáte způsob, jak učinit další krok na základě své současné kariéry.
Můžete se cítit zmatení, protože když se podíváte na sociální média, lze lehce nabít dojmu, že obě profese se překrývají nebo se dokonce jedná o to samé. Není tomu však tak. Mezi mentoringem a koučinkem je velký rozdíl zejména ve způsobu práce s klientem a vyplatí se ho znát. Aby se vám nestalo, že na první hodině výcviku budete rozčarování, protože jste čekali úplně něco jiného.
My v Mindset Mentors o tom víme své. Naším hlavním polem působnosti je mentoring v oblastech komunikace a výhodného mindsetu, který poskytujeme lidem a celým tymům na všech úrovních ve firmách, které díky tomu mohou lépe fungovat. V našem týmu externistů ale naleznete i zkušené kouče.
Pokud jste tedy připraveni udělat další krok, ale ještě nevíte,jakým směrem by měl vést, pojďme se společně podívat na základní rozdíl mezi zmíněnými dvěma profesemi a také na to, co mají společného.
Mentor sdílí, kouč se ptá
Ani v jednom případě klienta nebudete nic učit. Při mentorském působení sice využijete své znalosti, budete je ale předávat jiným způsobem, než je lektorování nebo trénink. A v pozici kouče dokonce musíte své zkušenosti odložit úplně stranou, i kdyby se naprosto shodovaly s tím, co vám klient popisuje.
Role mentora
se dá shrnout jako role zkušenější osoby, ne nutně starší, než je jeho klient – mentee, se kterým se o své zkušenosti a poznatky dělí. Podmínkou pro úspěšnou spolupráci je hluboká expertiza mentora v oblasti, s kterou za ním klient přichází.
Kouč
na druhou stranu nemusí o situaci klienta vědět téměř nic. Vlastně, čím méně je se situací obeznámen z pozice prožitku, tím líp – napomáhá to totiž jeho objektivitě a pomůže mu vyhnout se návodným otázkám. Právě otázky jsou nejsilnějším nástrojem kouče a slouží k tomu, aby klientovi vytvořil prostředí, ve kterém odpovědi nalezne sám v sobě.
Jak si správně vybrat?
Přečíst si o tom, jak se od sebe koučink a mentoring liší, je poměrně jednoduchá záležitost. Důležité ale je, abyste se zkusili vžít do každé z pozic a zjistili, v čem se vám dýchá lépe. Pokud se totiž vydáte na dráhu kouče, i když jste člověk, který dokáže druhým dobře poradit, budete v sobě tuto schopnost muset potlačit. Možná se vám to i povede, ale otázka je, jestli vám taková pozice bude vyhovovat, nebo byste se raději měli stát mentorem.
V každém případě si tedy odpovězte například na tyto otázky:
- Co by mě více bavilo?
- Láká mě spíše předávání vlastních znalostí, nebo chci nalezení řešení nechat plně na druhém?
- Která z alternativ je pro mě atraktivnější?
- Která s popsaných možností lépe odpovídá mé osobnosti?
Zde je několik základních znaků, podle kterých se můžete dobře rozhodnout, která pozice pro vás bude ta pravá. Je totiž důležité nejenom, aby byl spokojený klient, ale aby byl spokojený i kouč nebo mentor.
Forma rozhovoru
Ať už se pustíte do koučinku, nebo mentoringu, vaším hlavním nástrojem bude rozhovor. Rozhovor koučovací a mentorský se od sebe liší hlavně v poměru času, který mluví klient a kdy mentor nebo kouč.
V koučovacím rozhovoru dostává klient prostor pro vyjádření se v poměru 70 až 80 %. Kouč klade otevřené otázky a aktivně naslouchá, aby klientovi pomohl najít vlastní řešení.
Při mentorském rozhovoru to bude méně, protože jeho podstatnou část tvoří mento ovo sdílení a popis jeho zkušeností, které jsou nezbytné pro to, aby na nih klient mohl stavět vlastní řešení.
Zatímco u mentora je to žádoucí, kouč nesdílí žádný osobní pohled ani návrhy na řešení klientovy situace. To může být obtížné, je to ale jedno z pravidel efektivního koučinku.
V mentorském rozhovoru se prolíná sdílení s otázkami, v případě rozhovoru koučovacího jsou hlavním nástrojem především silné otázky, které mohou být doplněny například vizualizačními technikami.
Kouč i mentor bez rozdílu by měli být empatičtí a umět klientovi aktivně naslouchat.
Co je pro mě to pravé?
Zvědomte si, jaký způsob komunikace preferujete – raději sdílíte, nebo se ptáte na otázky? Jak chcete budoucím klientům pomoci? Chcete jim spíše předávat doporučení, nebo chcete nechat na nich, aby odpovědi na své otázky nalezli sami? Představte si, že se vám klient svěří se situací, která je vám povědomá, kterou jste prožili – jaká bude vaše přirozená reakce? Budete s ním svou zkušenost sdílet, nebo ho spíše navedete na jeho vlastní řešení?
Úroveň vhledu do problematiky
Kouč i mentor potřebují pro výkon své profese jinou úroveň znalostí, co se týká problematiky, se kterou se na ně klient obrací. Podmínkou pro výkon práce mentora je opravdu hluboká expertiza a paleta zkušeností v tom, co jeho klient řeší.
V praxi se tak často stává, že si klient vybere konkrétního mentora a při úvodním rozhovoru zjistí, že expertíza mentora se úplně neshoduje s oblastí klientovy zakázky. V takovém případě by spolupráce neměla smysl, protože mentoring je především o předávání autentické zkušenosti.
Pokud ji mentor nemá, nemá danému klientovi, jak pomoci. Tím se zužuje paleta potenciálních klientů, protože pokud jste expertem na jedno téma, můžete pomáhat pouze lidem, jejichž zakázky tomuto tématu odpovídají.
Jak už bylo řečeno, dalo by se říci, že čím méně kouč o oblasti, kterou klient řeší, ví, tím lépe pro oba. Úlohou kouče totiž není sdílet jakékoli doporučení nebo rady, koučování stojí na principu, že vlastníkem odpovědí je klient.
To znamená, že kouč klade takové otázky, které pomohou klientovi tuto odpověď najít. Je také jedno, jaké profese kouč původně je a jaké profese je klient. Mechanika je stále stejná a spíše než na konkrétní situaci se kouč soustředí na průběh rozhovoru a vybírá nejvhodnější techniky, které ho posunou dál ke zjištění na straně klienta.
Kouč také pomáhá pomocí správně kladených otázek klientovi vidět jinou perspektivu a odhalit možnosti, které si dříve neuvědomoval. Pokud by kouč v tématu měl své vlastní zkušenosti, mohlo by ho to vést k tomu, aby pokládal návodné otázky, které by klienta směrovaly k řešení, které sám kouč považuje za funkční. To je ale něco, čemu se kouč musí snažit vyhýbat.
Co je pro mě to pravé?
Pokud máte za sebou úspěšnou kariéru, mnohé zkušenosti v jedné oblasti a cítíte, že byste je chtěli předat někomu dalšímu, vhodnou cestou pro vás bude mentoring. V jeho průběhu se budete rozhodovat, jakou část palety svých zkušeností v záležitosti menteemu nabídnete. Typicky mentor pracuje s velmi úzkou cílovou skupinou klientů, kteří poptávají řešení v oblasti překrývající jeho expertízu.
Pokud nejste expertem jen na jedno téma, nebo se zkrátka necítíte na to, abyste někomu nabízeli rady, ale přesto chcete druhým pomoci se posouvat vpřed, začněte se věnovat koučinku. Jeho podstata tkví v poznání koučovacích technik a jejich správných volbách na základě průběhu rozhovoru. Vaše klientské portfolio bude také znatelně širší než v případě mentora.
Formální úprava
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Koučů a mentorů „v uvozovkách“ totiž najdete stovky, hlavně na sociálních sítích. Jsou to lidé, kteří mají jen velmi omezené povědomí o tom, co tyto pojmy vlastně znamenají a používají je samovolně k tomu, aby si zvýšili kredit. Tento trend výrazně poškozuje kredibilitu obou profesí a lidé mohou snadno podlehnout dojmu, že je to celé jen nějaká šaráda. Existují však způsoby, jak se od těchto samozvaných odborníků jasně odlišit.
Na poli mentoringu je náročnější poznat opravdového mentora od podvodníka. Mentoring totiž není v současné době nijak právně upraven, takže se za mentora může označit prakticky kdokoliv. Nicméně existují akreditované kurzy od různých institucí, které by měl mentor absolvovat, než začne nabízet své služby klientům. Absolvování takového kurzu výrazně zvyšuje jeho kredibilitu a dává klientům jistotu, že spolupracují s osobou, která má potřebné znalosti a dovednosti.
U koučování jsou pravidla přísnější. Koučem se může nazývat pouze člověk, který absolvoval odpovídající výcvik a získal odpovídající certifikaci. Mezi uznávané certifikace patří například ty od International Coach Federation (ICF) nebo European Mentoring and Coaching Council (EMCC). V České republice se pak můžete obrátit například na školy koučování, které poskytují kurzy akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Co je pro mě to pravé?
Pokud chcete mít v práci s klientem volnější ruku, pusťte se do mentoringu. Stojí na několika principech, ale je o dost méně strukturovaný než typické koučování. Má méně pravidel, a tak může mentor více spoléhat na svou intuici a zkušenosti.
Pokud máte rádi oporu v systému a doporučeních nebo dané struktuře, bude se vám lépe dařit v koučování. To je více strukturované než mentoring a má také detailněji propracované principy. Všechny z nich stejně jako vhodné techniky se naučíte právě na koučovacím výcviku.
Překážky
V tom, abyste se stali mentorem nebo koučem, neexistují téměř žádné překážky. Na věk se navzdory předsudkům nehledí. Pro mentora stačí, aby měl zkušenosti, které dokáže ve své oblasti předat, a u kouče stačí, aby znal techniky a principy koučování a uměl klást správné otázky. Z tohoto hlediska tedy máte dveře otevřené.
Jedinou překážkou vám může být vaše vlastní ego, které je třeba v obou pozicích nechat za dveřmi kanceláře. Do rozhovoru s klientem byste měli vstupovat v roli nástroje jeho rozvoje a podpory, nikoliv tak úplně sami za sebe. Je důležité si uvědomit, kdy nějakou věc sdílíte, protože je opravdu hodnotná pro klienta, a kdy máte vy svou osobní potřebu mu něco říct.
Stejně tak byste se měli mít na pozoru před tím, zda danou otázku pokládáte, protože je to výhodné pro klienta, nebo se ptáte z pozice vlastní zvědavosti.
Držení vlastního ega na uzdě je v obou profesích stejně těžká disciplína, ale s dostatkem tréninku můžete dosáhnout mistrovství a stát se opravdu dobrým koučem nebo mentorem.
Tak co? Která z popsaných pozic pro vás vypadá jako ta pravá? Možná jste zjistili, že ani jedna, nebo že by vás lákala kombinace obojího. Možnostem se meze nekladou a je to jen na vás. Vždy se ale ujistěte, že než se pustíte do nabízení svých služeb, projdete si alespoň základním kurzem nebo výcvikem v dané oblasti, abyste se odlišili od zástupů těch, kteří výše uvedená slova používají jen proto, že hezky zní.
Takže pokud máte chuť udělat ve své kariéře další krok, vyberte si tu správnou cestu, nečekejte a
Změňte to.
Autor: Gabriela Gargošová
Mindset MentorsNaším posláním jsou úspěšní a sebevědomí lidé, týmy a celé firmy. Společnosti, kde si všichni skvěle rozumí a díky tomu perfektně fungují. Pomáháme lidem ve firmách komunikovat lépe a nastavovat konstruktivní a cílevědomý mindset. Podívejte se na naší nabídku workshopů, webinářů a učicích cest.
